BEZPEČNOST POUŽITÍ PROBIOTIK U ONKOLOGICKÝCH PACIENTŮ

Probiotika jsou živé mikroorganismy, které, ve formě potravin nebo potravinových doplňků, pomáhají udržovat zdraví prospěšnou mikrobiální rovnováhu v trávicím traktu člověka nebo jiného hostitele.

V důsledku chemoterapie, radiační terapie, a také antibiotické léčby, dochází k narušení přirozených ochranných bariér a je umožněna kolonizace střeva patogenními mikroorganismy a vznik multirezistentních kmenů. Probiotika svými vlastnostmi mohou pomoci posílit homeostázu a tím snížit vedlejší účinky spojené s léčbou rakoviny, což naznačují i některé experimentální a klinické studie. Probiotika patří do kategorie organismů klasifikovaných jako „Všeobecně považovány za bezpečné“ (GOSP – generally recognized as safe). Bezpečnostní obavy spojené s podáváním probiotik u pacientů s rakovinou souvisí především s rizikem infekce způsobené probiotickými bakteriemi a také s přenosem genů rezistence na antibiotika

(Vanderhoof and Young 2008).

BEZPEČNOST PROBIOTIK

Mnoho kmenů probiotik je přirozeně rezistentní na antibiotika, ale většina této rezistence je chromozomálně kódována, a proto je nepřenosná na naše střevní bakterie. Proto je absence přenositelných genů rezistence jedním z klíčových požadavků na probiotické kmeny. V Evropě by podle přístupu Kvalifikované presumpce bezpečnosti (QPS) zavedeného Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) měla být jakákoli determinanta rezistence vůči antibiotikům přítomná v kandidátním mikroorganismu stanovena před schválením statusu QPS (Gueimonde, Sánchez et al. 2013). Při výběru probiotik dbejte na to, aby probiotické kmeny byly dobře popsány a nenesly geny antibiotické rezistence na plazmidech. Přestože je výskyt infekce způsobené bakteriemi mléčného kvašení extrémně nízký, existuje určité riziko, že se stanou patogenními. Toto riziko se přirozeně zvyšuje u imunokompromitovaných pacientů (mají sníženou imunitu po onkologické léčbě). Většina bakterií mléčného kvašení, které způsobily infekci u lidí, patří k druhům Enterococcus faecalis a Enterococcus faecium, avšak bylo zjištěno, že i některé laktobacily způsobily infekční onemocnění (Franz, Cho et al 2010). Terapeutický účinek vhodně zvolených probiotik však výrazně převyšuje možná rizika. Pokud jsou jako doplněk terapie zvolena kvalitní probiotika s definovanými citlivostmi k antibiotikům, nehrozí onkologickému pacientovi téměř žádné riziko a užívání probiotik pomůže zmírnit zažívací potíže. Současně užívání probiotik může teoreticky zvyšovat i účinek probíhající léčby.

Některé případové studie ukazují lokální infekce způsobené bakteriemi mléčného kvašení (Fruchart, et al., 1997). Bakterémie byla pozorována u několika pacientů po dodání Bacillus subtilis (Richard et al., 1998), fungémie zase po dodání kvasinek Saccharomyces boulardii (Cesaro et al., 2000). Proto se v průběhu onkologické terapie vyhýbejte preparátům s obsahem Bacillus subtilis nebo kvasinky S. boulardii. Byla provedena velká metaanalýza 622 studií, které zahrnovaly podávání probiotických bakterií rodů Lactobacillus, Bifidobacteruim, Saccharomyces, Streptococcus, Enterococcus a Bacillus za účelem prevence a/nebo snížení rizika onkologického onemocnění, nebo jeho léčby.

Kontrolované studie rutinně monitorovaly takové infekce a hlásily gastrointestiální nepříznivé stavy. Na základě hlášených nežádoucích účinků randomizované kontrolované studie nebylo prokázáno statisticky významně zvýšené relativní riziko z celkového počtu zaznamenaných nežádoucích účinků (gastrointestiální, infekce, nebo jiné nežádoucí účinky, včetně závažných nežádoucích účinků) spojené s krátkodobým probiotickým užíváním ve srovnání s účastníky kontrolní skupiny. Lze tedy konstatovat, že použití vhodných probiotik rozhodně nezvyšuje riziko závažných infekcí v průběhu onkologické terapie.

Naopak studie poukazují na to, že pečlivě zvolená probiotická suplementace může významně snížit některá rizika spojená s onkologickou terapií.